Co dělat, když se tělo v létě přehřívá?

V létě dostávají naše těla z venku víc tepla, než v jiné roční období, a protože si vyrábíme i své vlastní teplo (vzniká jako vedlejší produkt metabolických funkcí - např. trávení), tak se hodně potíme, cítíme se unavení, otékají nám ruce a nohy, nemáme chuť k jídlu a někdy se nám nechce už ani myslet. Ale to jsou jen běžné potíže.

Naše tělo si s tím většinou umí poradit samo, ale neuškodí, když mu pomůžeme. Aby snížilo tělesné následky letního vedra, sníží naši schopnost trávit a tím se zmenší i náš apetit. V této době je proto důležité nepřemáhat se a jíst jen lehce – tím tělu výrazně pomůžeme.

Různé lékařské obory radí různé recepty, např. podle Ájurvédy by hlavním a nejdůležitější jídlem dne měl být v poledne teplý oběd a ne jen lehký salát. Toto učení říká, že trávicí síla našeho vnitřního ohně je v tuto dobu nejvyšší a díky tomu nebudeme tělo zbytečně zatěžovat. Z poledního jídla čerpá palivo a živiny pro fungování po celý den.

Čínská medicína naopak doporučuje mezi 11 – 13 hodinou nejíst vůbec, hlavní jídlo dne doporučuje mezi 15 – 17 hodinou.

A pak si vyberte.

Důležité podle nás je, abyste poslouchali, co vám radí vaše vlastní tělo, protože každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného. Nicméně můžete vyzkoušet obojí (nebo taky něco dalšího), a které doporučení bude vyhovovat zrovna vám, tak to je pro vás to pravé.)

Zvláštním nebezpečím pro naši rovnováhu jsou chlazené a ledové nápoje. Právě po nich totiž toužíme, když se rtuť teploměru vyšplhá na hranici veder. Stejným problémem je potom i klimatizace. Představme si, jaký mechanismus tím v našem těle rozpoutáme. Vysoká okolní teplota dodává našemu organismu horkost. Přirozené je, že naše tělo potřebuje vyrovnat a sníží tedy naši schopnost trávit - své vlastní teplo produkuje jen minimálně. Když však pijeme ledovou vodu nebo jsme v klimatizovaném prostoru, dostane naše tělo informaci: „Přišlo studené“, čímž ho donutíme vyrábět tepla více. Má pocit, že je potřeba zahřívat, a potíže jsou na světě – začneme se přehřívat ještě víc. Dá se říct, že k tomuto přehřívacímu efektu dojde vždy, když nás něco „rozpálí, rozžhaví“.

Následující doporučení se někdy těžce dodržují, protože léto je také časem dovolených, setkávání s přáteli, grilování, pikniků ... A vše je spojené s pojídáním dobrůtek, popíjením drinků, ponocováním. Prostě se vším, co není pro tělo příliš ideální, moc mu neprospívá a ve výsledku vede k zátěži.

Měli bychom se vyhýbat:

• masu
• uzeninám a rybám
• olejnatým, tučným, smaženým nebo grilovaným pokrmům
• alkoholu, kávě, různým energetickým a bublinkovým nápojům a ledu v jakékoliv podobě
• neprospívá nám ani dlouhý pobyt na žhavém poledním slunci
• horkost se v nás zvýší i tehdy, když se rozčílíme nebo jsme ve stresu
• opatrně bychom se měli stavět i ke sportu – pozor na silové sporty a sporty, kde je na prvním místě zátěž a výkon

Naopak nám prospívá:

• dobré jsou zchlazující potraviny, jako je sladké ovoce, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, pšenice, ječmen, rýže, sladká a hořká zelenina (např. cukety, salátové okurky, turecká čočka)
• teplé mléko a sladké lassí
• vlažné nápoje, mátový čaj
• voda s limetkou, s krájenou okurkou
• lehké formy sportu: jóga, plavání, procházky
• dýchací techniky
• kokos