Šavásana - nuda nebo relaxace?

Není lekce, která by nekončila proslulou pozicí mrtvoly, lektor vás vybídne, abyste se pohodlně uložili na záda, uvolnili celé tělo, zavřeli oči a na nic nemysleli. A právě díky tomu poslednímu pokynu, je tato pozice považovaná za tu nejtěžší vůbec. Nemyslet na nic, je pro spoustu z nás nemožné. Jak si tedy šavásanu užít, i když vám nejde vypnout tok myšlenek, jak se nenudit a jak vytěžit její benefity?

Šavásana je neodmyslitelnou součástí jógy, je to pozice, kde nejenže necháváme doznít účinky celé praxe, ale zároveň je to chvíle, kdy máme čas a prostor vypnout i hlavu. Nemyslet na nic, ovšem vyžaduje dlouhodobou praxi a trénink. Pokud tedy nejste znalí meditačních praktik, může se stát, že se šavásana stane momentem, kdy přemýšlíte, co uvaříte, kdy vám jede autobus nebo si promítáte celý den v práci - a zasloužený relax se tak nekoná. Než si ale popíšeme relaxační techniky, které lze využít při šavásaně, pojďme si říct, jak se vůbec správně do pozice mrtvoly dostat.

Jak na pozici mrtvoly?

Pozice mrtvoly se zpravidla využívá na konci každé lekce. Lze ji ale zaujmout i na začátku lekce k celkovému zklidnění, naladění a klidně i lehkým dechových technikám. Mimo jógu pak šavásanu můžete vyzkoušet před spaním pro lepší usínání a hlubší spánek.

Pozici mrtvoly zaujmeme tak, že si lehneme na záda, nohy roztáhneme zhruba na šířku podložky, ruce jsou mírně od těla a dlaně směřují nahoru, tak aby se uvolnily i ramena. Bradu zatáhneme mírně dolů a dozadu, abychom prodloužili i krční páteř. A stejně se snažíme neprohýbat ani v bederní páteři - v případě bolavých beder, lze lehce pokrčit kolena a opřít si je o sebe.

V momentě, kdy jsme zaujali pozici, je nutné uvolnit každý sval svého těla. Často tedy pomáhá postupně vědomě uvolňovat jednotlivé části těla od prstů na nohách až po čelo a zuby. Následně když už je naše tělo pasivně položeno na podložce, se můžeme začít věnovat pouze a jen naší mysli. Pojďme si proto popsat jednoduché relaxační techniky, které lze u šavásany využít.

Jak na meditaci?

Než může nastat meditační stav tzv.dhjána je potřeba dle osmidílné Pataňdžaliho stezky zdolat několik předstupňů a to tzv.pratjáháru a dháranu. Co to ale znamená?

Pratjáhára

Pratjáhára by se dala přeložit jako stažení smyslů. V praxi to znamená odpoutat se od všech okolních vjemů, jako jsou okolní zvuky, chlad, smrad, prostor, ve kterém se nacházíme, ale také třeba hlad či žízeň a zůstat bdělí pouze ve své mysli.

Ze začátku je určitě snadnější proto vytvořit podmínky, ve kterých nás bude vyrušovat, co nejméně vjemů - ticho, teplo a pohodlí - jógový sál je proto ideální místo.

Postupem času poté můžeme zkoušet podmínky zhoršovat - trénovat lze v rušné tramvaji nebo na lavičce v zimě, ve větru, na tvrdé zemi apod. Protože v momentě, kdy se budete schopni odpoutat od okolního světa v každé situaci, pak nebude problém usnout za rušné noci a ani vás nerozhodí pláč dítěte v letadle - vy už budete moci vždy vstoupit do soukromí vašeho nitra.

Dhárana

S pozorností si lze různě pohrávat, a pokud už pratjáhára nepředstavuje výzvu, pak je tu další krok - dhárana.

Dhárana znamená stažení pozornosti na jednu konkrétní věc. Nejčastěji se ke stažení pozornosti využívá dech - nepleťme si to ovšem s pránájámou - dech v tomto případě nějak neovládáme, pouze pozorujeme a vnímáme svůj nádech a výdech. 

Kromě dechu ale můžeme pozornost stočit například k tlukotu srdce, pulzu nebo třeba myslí putovat po těle, zastavit se u každého orgánu a pozorovat jeho stav, jde hlavně o to, nevnímat nic jiného.

Zároveň nemusíme zůstávat pouze u svého těla, pozornost lze zaměřit na zpěv ptáka, šum listí, vítr nebo cokoliv, co je příjemné.

A stejně jako u pratjáháry i tady lze začít v klidných, tichých podmínkách a postupně tento um posunout z šavásany do rušného prostředí běžného dne, jelikož všechny tyto praktiky, by nám měli pomoci se naučit relaxovat i v těch nejtěžších situacích.

Mindfulness

Dalším dnes velmi skloňovaným slovem, je mindfulness neboli umění býti tady a teď v přítomném okamžiku.

Co to ovšem znamená? Vybízí se otázka, jak bych mohl/a být někde jinde, když ne tady a teď? Fyzicky to samozřejmě nejde, fyzicky jsme vždy tady a teď. Kámen úrazu je ale právě v naší mysli. Málokdy jsme myšlenkami opravdu v přítomném okamžiku - jíme a povídáme si o minulosti, jedeme autem a přemýšlíme o budoucnosti, jsme v šavásaně a myšlenkami už jsme doma. 

Být tady a teď je tedy mnohem náročnější, než se zdá a i mindfulness můžeme využít u závěrečné relaxace. Zkuste až budete příště po lekci ležet na podložce, uvědomit si, teplotu na vašich nohách, rukách nebo na břiše, uvědomit si, které části těla se dotýkají podložky, uvědomit si pachy, zvuky, vás v prostoru a vůbec vše, co se bude dít a uvidíte, že šavásana už nebude nikdy nuda.

Novinky

Články a zajímavosti nejen o józe

Masáže, které mají smysl

Ráda bych Vám představila masáže, které mají podle mě smysl.  Více

Téma měsíce: Jak vám jóga změnila život?

Odcvičeno. Zavírám dveře studia, odcházím a jógu mám za sebou. Za ...  Více

Jóga pod mikroskopem

6 + 1 důvodů, proč je nezbytné cvičit jógu  Více

Co všechno jsem ztratil v obavě, že něco ztratím.

Paulo Coelho

Ochrana osobních údajů |  Podmínky a pravidla rezervačního systému |  Provozní řád |  Lektoři Domu jógy |  Novinky |  Škola Domu jógy |  Povinně zveřejňované informace