Jóga a stres

Stres je dnes běžným výrazem používaným pro popis velké pracovní zátěže, o stresu mluvíme, pokud máme najednou příliš mnoho povinností nebo pokud se například s někým pohádáme. Naše západní společnost nahlíží na stres jako na fyzickou a psychickou reakci těla na určitý podnět a definuje její dva druhy – pozitivní a negativní stres. Pokud je stres jen příležitostná zátěž, je pro tělo spíše prospěšná. Mobilizuje, rozproudí myšlení a vybudí člověka z pasivity k aktivitě. Pokud máme v práci zvládnout jeden náročný úkol za krátký časový úsek, pravděpodobně se nám to podaří a nezanechá to na nás žádnou újmu. Za druhý typ stresu je považovaná nadměrná dlouhodobá zátěž, která může v jedinci vyvolat úzkosti, deprese, onemocnění či celkový kolaps. Pokud se člověk dlouhodobě nachází pod tlakem, například soustavně řeší jeden složitý úkol za druhým a práce stále přibývá, jedná se o problém, který by měl řešit.

Východní pohled na stres je podobný, opět je stres chápán jako soubor fyzických a psychických reakcí na určitou situaci, ovšem k vysvětlení těchto procesů se používá popis fungování zvířecího mozku a nervové soustavy. Stres je chápán jako pudová reakce probíhající na úrovni sympatiku, kdy dochází k aktivaci automatického nervstva, které nijak nepodléhá vůli a kontrole. Zjednodušeně řečeno stres představuje situaci ohrožující život, kdy se v těle aktivují základní živočišné procesy, které nám podvědomě říkají, jak přežít. Zvíře, které se ocitne v nebezpečí, je postaveno před dvě možnosti – utéct nebo bojovat. Sežrat či být sežrán. A tak začne tělo automaticky reagovat zrychlením srdečního tepu a zahříváním organismu, což umožňuje rychlý útěk nebo útok. A úplně stejným způsobem dochází při stresové zátěži ke zmobilizování fyzických sil člověka, přestože si je reálně vědom, že ho nic nesežere, protože na něho pouze křičí nadřízený.

Vyvolání základních zvířecích procesů se projevuje na postoji těla, dechu, výrazu i vyjadřování. Zrychluje se srdeční tep (příprava k boji), stahuje se oblast žaludku (ochrana zdroje energie), dochází k pocení (tělo se zahřívá) a vytváří se svalové napětí (umožňující rychlý pohyb). Tělo je tedy připraveno na okamžitou akci spojenou s vysokým energetickým výdejem. V běžném životě ovšem nedojde k fyzickému řešení konfliktu. Člověk nepřeskočí stůl a neuteče z porady, nezačne tlouct kolegu ani nepokouše arogantní ženu za přepážkou, přestože by to bylo pro jeho tělo nejpřirozenější reakce. Namísto toho člověk všechny pocity „spolkne“, a tak veškerá energie, která se nahromadila v těle, v něm také zůstává. A právě zde jsou kořeny potenciálních problémů. Pokud vzniklé napětí neuvolníme, přenese se postupně do hladké svaloviny obalující vnitřní orgány, kde se začíná hromadit. Dlouhodobé ukládání nevybité energie se ovšem projeví. V lepším případě dojde časem k nečekanému výbuchu vzteku, v horším případě se objeví jako vážná nemoc.

Aby k takové situaci nedošlo, je třeba pravidelně uvolňovat nahromaděnou energii. Jóga má za cíl naučit člověka správně dýchat, protože plný dech je podle jógové filozofie nejdůležitějším a nejlepším způsobem, jak získat energii a zbavit se napětí. A právě dech může posloužit jako okamžitá pomoc, když se objeví stresová situace. Většina lidí má při stresu tzv. stažený žaludek, což je skutečně místo, kde se ukládá psychické napětí. Právě proto je ideální první pomocí hluboký břišní dech. Pokud máte před sebou nepříjemnou schůzku, které se obáváte, zkuste se nejprve zhluboka nadechnout do spodní části plic, což se projeví roztažením břicha dopředu a do stran. První nádechy budou náročnější, ale dech se začne postupně prohlubovat. Ve chvíli, kdy cítíte, že to jde úplně snadno, zkuste přidat několik plných jógových dechů (spojení břišního, hrudního a podklíčkového dechu). Je to jednoduché, účinné a nikdo si nevšimne, že se právě uvolňujete.

Dalším způsobem vybití nahromaděné energie je fyzické cvičení. Existují různé jógové ásany k odbourávání napětí, já se zde zmíním jen o čtyřech z nich, které považuji za snadné a účinné. Je ovšem třeba si uvědomit, že žádná ásana není zázračná a nezpůsobí okamžité odstranění stresu. Je třeba cvičit pravidelně a dodržovat základní pravidlo jógy - zásadu „ahimsa“, neboli nenásilí na vlastním těle. To znamená, že každá pozice by měla být především příjemná. Nikdy se nesnažte jít do polohy přes bolest nebo přes jiný nepříjemný pocit. Nejenže v ásaně nedojde k uvolnění stresu, ale navíc si můžete fyzicky ublížit.

Jako zástupce protistresových pozic si můžeme uvést polohu dítěte (balásana), kleští (paščimóttanásana), psa s hlavou dolů (adhó mukha svánásana), nebo pozici polovičního mostu (setu bandhásana).

Pozice dítěte patří k základním relaxačním  polohám v sedě a je vhodné ji cvičit večer či před spaním, pokud máme problémy usnout. Harmonizuje tělo, uvolňuje psychické napětí a obnovuje celkovou tělesnou rovnováhu. Pomáhá soustředění, protahuje páteř a zklidňuje dech. Přestože je tato ásana vnímaná jako pohodlná a příjemná, může v ní docházet k tlaku na břicho. V takovém případě je lepší dát nohy od sebe a nechat břicho volně směřovat dolů. Pokuste se v poloze úplně uvolnit a jen se soustředit na dech, který by měl směřovat do spodní části zad.

Pozice kleští je rovněž předklonem, ale jedná se o náročnější ásanu, protože vyžaduje více protažené svaly zadní strany stehen a flexibilní páteř. Většina lidí se dostane k plnému provedení až po delším praktikování, což nevadí a je dobré ásanu provádět alespoň do té míry, kam vás tělo pustí. Tato poloha krásně ukazuje souvislost mezi dechem a uvolňováním páteře, ke kterému postupně dochází, pokud v pozici zůstaneme alespoň na několik hlubokých nádechů a výdechů.

Pes s hlavou dolů je jedna z klasických ásan, která je součástí různých jógových sestav, jako je například pozdrav Slunci. Základem této pozice, která posiluje a povzbuzuje tělo, prokrvuje hlavu a protahuje záda, podkolenní šlachy i ramena, je stabilita. Pokuste se dosáhnout pevné polohy, kdy je váha rozdělená na dlaně a chodidla a hýždě se vytahují vzhůru. Pokud to je možné, nohy by měly být natažené, páteř rovná a hlava zcela uvolněná, aby se dostavil pocit psychického uvolnění.

Jako poslední ukázku protistresových pozic je možné zmínit záklon v podobě polovičního mostu. Tato poloha zklidňuje mysl, uvolňuje unavené nohy, aktivuje nervovou soustavu, oživuje tělo a posiluje ho. Z pohledu páteře rovněž pomáhá při kyfotickém postoji, zvyšuje pružnost ramen a zlepšuje dýchání. Pokoušejte se v ásaně zcela uvolnit břišní svaly a zhluboka dýchat. Hrudník i břicho jsou otevřené a plynulé dýchání by mělo být snadné.

Výše zmíněné jógové ásany mají příznivý vliv na unavenou psychiku, ale rozhodně nejsou jediné. Celé jógové cvičení působí proti stresu, pokud je prováděné s plnou pozorností a především, pokud při něm respektujeme možnosti našeho těla. Každý den jsme vystavováni stresovým situacím, ale při cvičení jógy bychom se měli snažit zapomenout na vše, co se ten den stalo a hodinu si hlavně užít. Nevadí, jestli se nám nedaří zcela propnout nohy nebo se dotknout čelem kolen. Jde o to, abychom se v každé pozici uvolnili, zbavili se přebytečného napětí a nechali působit její účinky. Při pravidelném cvičení po čase zjistíme, že jsme klidnější, nenecháme se tak snadno rozčílit a s větším nadhledem zvládáme vypjaté situace. Jóga má mnoho pozitivních dopadů na naše tělo a toto je jen jeden z nich.

Ing. Mgr. Irena Rubášová